Murphyho zákony pro křesťany
KŘESŤANSKÁ RODINA V KOSTELE
Axiom madame Rettigové:
Máte-li doma maso v troubě, stoprocentně bude kázání dlouhé a ohlášky nekonečné.
Murphyho zákon o dětech v kostele:
V kostele děti vykřikují a všelijak zlobí zásadně do ztichlé atmosféry, nikoli do hřmění varhan.
Dodatek psychoanalytika mgr. Pitválka:
Velcí katolíci by si rovněž někdy s chutí zařvali na ztichlý kostel, jenomže jsou naučeni svůj destruktivní pud potlačovat.
Detailní rozvedení Murphyho zákona o dětech v kostele:
V nejposvátnější a nejusebranější chvíli během bohoslužeb se zpravidla ozve jeden z následujících nežádoucích zvuků:
a) rána způsobená padajícím zpěvníkem či jiným kompaktním předmětem;
b) srdceryvný pláč miminka, které v kočárku ztratilo někde dudlík;
c) dunivé kopání dětských nožek do lavice;
d) skácení paraplete nebo berel (pěkně jedné po druhé) paní X. Y., způsobené vaším čiperným dítkem;
e) pád dítěte pod lavici a následný ohlušující řev;
f) "trouby jerišské" aneb hloubkové čištění ucpaných nosních dutin něčí ratolesti;
g) nevybíravé peskování ministrantů panem farářem, který zapomněl, že nechal zapnutý mikrofon;
h) zvolání benjamínka místní vzorové křesťanské rodiny (během významné pomlky při kázání): "Proč ten pán tolik křičí?!", případně (nejspíše při tiché modlitbě po sv. přijímání): "Mamííí, kdy už bude konec?"
Murphyho zákon promluv pro děti:
Je-li ve farním personálu na výběr z více osob (pan farář, kaplan, jáhen apod.), bude mít promluvu pro děti ta z nich, které to působí největší potíže.
Zdůvodnění pastoralisty doc. Herodesa:
Svou nechuť pracovat s dětmi tak může dotyčný obětovat za přítomné děti, a tím jim prospěje více, než kdyby jej práce s dětmi těšila a on se v ní seberealizoval. Děti si tak alespoň nebudou zvykat na luxus, že k nim někdo mluví srozumitelnou řečí, a budou připravenější na život, hlavně na bohoslužby pro dospělé, kde se s nimi už nikdo nebude mazlit!
Dilema rodin s malými dětmi:
Být, či nebýt s nimi na mši svaté?
- Jestliže tam budou zlobit, budou se na vás všichni zlobit, že tam zlobily.
- Jestliže je necháte doma, vyčte se vám, že je necháváte doma a nezvykáte je na mši svatou.
Závěr anonymního aktivního laika:
Křesťanská výchova se bez trochy randálu prostě neobejde.
CÍRKEV A VEŘEJNOST
Murphyho zákon otevřenosti církve navenek:
Čím více se církev snaží být otevřená navenek, aby vypadala férově, tím více se prolákne skandálů.
Dodatek prof. Jízlivého:
Bezprostředně po rozmáznutí posledního skandálu lze očekávat, že se bude méně snažit být otevřená navenek.
Pracovní zásada biskupského rady mons. Mlžila:
Dům ze skla ano, ale pokud možno z kouřového.
Komentář tajemníka D. P. Mazance:
Církev je především tajemství a vnitrocírkevní pochody bývají někdy natolik tajemné, že je radno je před zlým světem zatajovat, anóbrž je známo, že lidé světa nemají pro tajemství smysl.
Dodatek ing. Strašpytla, ekonoma biskupství:
Ale zatajovat se musí i před zlými katolíky.
Poslední slova kanovníka ThDr. Emila Tutlálka:
Jelikož však nevíme, jak rozlišit dobrých od zlých (a Pán Ježíš nám stejně nedoporučoval takové rozlišování provádět přede žněmi), bude lepší jisté informace zatajovat přede všemi. Mj. například informace o finančních tocích, přítocích a odtocích.
1. dodatek dušpastýře mons. Žehličky:
Hlavně důvěru v Matku církev a její politiku.
2. dodatek mgr. Jízlivého:
Hlavně aby neztráceli ochotu přispívat do sbírek, není-liž pravda?
Poznámka církevního historika prof. Jiráska:
Dodatek první a druhý k zákonům O otevřenosti církve navenek shrnují v podstatě poslední slova prof. Jízlivého - anebo alespoň poslední slova zaznamenaná jeho žáky. Zemřel upálením brzy po vynesení památného výroku.
Neoficiální zdroje blízké Vatikánu šíří zprávu, že se uvažuje o jeho rehabilitaci a následném zahájení procesu blahořečení, zřejmě v kategorii mučedníků.
Z knihy Tomáš Marný z Bludovic: A přece se točí... (Karmelitánské nakl. 2002)
zadal:
anonym
:: 6.11.2008 10:53
K příspěvku neexistují žádné komentáře.