antiSpholco - stránky Kosteleckého Spolča :: Textárna

Humor Tovaryšstva Ježíšova

První Tovaryšstvo Ježíšovo
Chceme-li hledat pravzor Tovaryšstva Ježíšova, musíme jít do betlémského chléva. Zde leží Ježíšek v jeslích: otevře pravé oko a vidí - vola; potom levé a spatří - osla; a říká si: tak to je tedy to Tovaryšstvo Ježíšovo.

Školní vzdělání pro všechny
Do betlémské jeskyně se vměstnali zástupci různých řádů. Benediktin pěl svaté rodině k chvále gregoriánský chorál. Dominikán pojednával o vznešeném smyslu vtělení. Františkán se vydal ven vyžebrat něco k jídlu. A jezuita jde k Marii a říká: "Vážená paní, přenechte nám to malé - však my už z něj něco uděláme!"

Prakticky založený
V pokoji sedí Benediktin, dominikán, františkán a jezuita. Najednou zhasne světlo. Benediktin se bez rozpaků dál modlí breviář, protože ho umí nazpaměť. Dominikán referuje o podstatě světla a temnoty. Františkán chválí Boha, který člověku dává také shovívavě zahalující tmu. A jezuita jde ven a vymění pojistky…

Vzácní hosté v nebi
Přijde kapucín k nebeské bráně, skromně zaklepe a je nenápadně vpuštěn dovnitř. Po nějaké době si všimne vzrušené činnosti. Přinášejí se květiny, rozbaluje se rudý koberec, zapalují se všechny svíčky. Ptá se, co to znamená, a zjistí, že je očekáván jezuita. Nerozumí tomu a ptá se svatého Petra, je-li v nebi spravedlnost bez nadržování, proč se dělá takové pozdvižení kvůli nějakému jezuitovi, zatím co jeho příchodu si skoro nikdo nevšiml. Dostane odpověď: "Víš, kapucíni sem přicházejí skoro každý týden; ale netušíš, jak už je to dlouho, co u nás můžeme zase přivítat nějakého jezuitu!"

Kuřák a modlitebník
Kdosi se v Římě zeptal, jestli se při modlitbě smí kouřit - a dostalo se mu výtky, jak že si může dovolit vůbec na to pomyslet, že by modlitbu chtěl znesvěcovat takovou neřestí.
Jezuita se zeptal, jestli se při kouření může modlit - a byl pochválen, neboť to souhlasí s napomenutím Písma: "Modlete se neustále!"

Poslušnost
Během jedné konference diskutují řeholníci o poslušnosti. Přítomný jezuita je tázán: "Váš řád připisuje poslušnosti tak velkou hodnotu: jak to děláte, že jí tak dbáte?" Ten odpoví: "Úplně jednoduše. Představený se u nás nejprve zeptá svého podřízeného, jakou má představu o své budoucí činnosti - a pak mu to přikáže. Takže s poslušností nikdy žádné problémy nemáme." Po chvíli přemýšlení jeden účastník namítne: "Ale vyskytují se přeci také řeholníci, kteří sami nevědí, co chtějí. Co pak děláte s nimi?" Jezuita na to: "No z těch děláme ty představené!"

Co neví ani čert
Jsou tři věci, které neví ani čert:
Zaprvé: kde berou žebravé řády peníze.
Zadruhé: kolik je ženských řádů a kongregací.
A zatřetí: co chystají jezuité…

O Karlu Rahnerovi
Pro obrazovou publikaci o Ignáci z Loyoly sestavil Rahner jako textový doprovod projev sv. Ignáce k dnešním jezuitům. Při setkání s jezuitským generálem P. Arrupem se ho generál vyptával na úspěch této knihy. Rahner mu nadšeně popisuje, jak se dobře prodává a jak už je přeložena do několika jazyků. "Ano", povídá Arrupe, "v té knize jsou opravdu nádherné obrázky!"

Cestování s jezuity
Na cestu vlakem se společně vydali dva kapucíni a dva jezuité. Před odjezdem si kapucíni koupili dva lístky, ale všimli si, že jezuité si koupili jen jeden. Když se pak ve vlaku blížil průvodčí, schovali se jezuité na toaletu. Když průvodčí zaklepal, pootevřely se dveře a vysunula se ruka s lístkem…
Kapucíni obdivují tak vyspělý způsob šetření cestovních nákladů a umiňují si, že příště to udělají také tak.
Před zpáteční cestou si poučení kapucíni kupují pouze jeden lístek, zato jezuité žádný. Když se blíží průvodčí, utíkají kapucíni na toaletu. Jezuité přijdou k toaletě, zaklepou, kapucíni vystrčí lístek, jezuité ho seberou a peláší na jinou toaletu…

Před nebeskou branou
Do nebe jde dominikán, františkán a jezuita. Dominikán zaklepe na nebeskou bránu. „Buch, buch, buch.“ Sv. Petr otevře a omlouvá se: „Promiň bratře, trochu počkej, za chvíli k nám přijde sv. otec, chvilku strpení.“
Přišel františkán. Dominikán mu vyložil svůj příběh. Přece jen zkusí zaklepat: „Buch, buch.“ Sv. Petr otevře a omlouvá se: „Promiň bratře, ještě počkej, každou chvíli k nám přijde sv. otec.“
Přišel jezuita. Řeholníci mu vyložili, co se stalo. Jezuita se trochu zamyslel, zbalil františkána a dominikána do kufru a klepe na dveře: „Buch, buch.“ Sv. Petr už trochu nervozní otvírá a chce se zase omluvit, ale jezuita ho předběhne: „Zavazadla sv. otce!“

Jazykové nedorozumění
Scholastik Josef Stuchlý zažil během svých filosofických studií v Krakově následující příhodu. Na přednášce byla řeč o čašce, což v polštině znamená lebka. Profesor demonstroval co to je absurd a řekl, že v muzeu nemohou být tři čašky Napoleona. Napoleon
jak byl vojákem, kaprálem a generálem. Josef si říkal, proč ne tři sklínky slavného člověka? Přihlásil se a řekl: "Já to viděl". No a to bylo údivu ve třídě. Několik Poláků se k němu přidalo, že ten příklad nebyl správný a pod. Celá hodina zabita. Až po hodině český scholastik přes memento mori přišel na to, co to vlastně znamená čaška.

zadal: anonym :: 6.11.2008 10:54

---

K příspěvku neexistují žádné komentáře.

Kdo (nick):

Text komentáře: